Štemplovec

Štemplovec je vesnice, část obce Holasovice v okrese Opava. Nachází se asi 3 km na jihozápad od Holasovic. V roce 2009 zde bylo evidováno 28 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 118 obyvatel. Štemplovec je také název katastrálního území o rozloze 1,96 km².

První zmínka o Štemplovci  je z roku 1377. Roku 1429 se píše o Šteflíkovi ze Štemplovce. V roce 1477 byla obec pustá, poté Štemplovec drželi Lichnovští z Voštic. Ti prodali pustý štemplovský dvůr Kobylkům z Kobylího, kteří prodali statek roku 1564 pánům z Vrbna. Vlastníci se dále střídali až v roce 1815 získala Štemplovec Marie Anna, baronka Sedlnická. Posledním šlechtickým majitelem byl hrabě Widmann Sedlnitzky. V roce 1911 koupila Štemplovec akciová společnost opavského cukrovaru. Na Štemplovci byla od nejstarších dob tvrz, která  se pravděpodobně postupně měnila v neopevněné panské sídlo. Na začátku 19. stol. tu vznikl empírový zámek.  Zámecký park byl zřízen kolem r. 1820 za Marie Anny Sedlnické jako „divoký anglický park“. Jeho hodnota je dosud velmi vysoká, má bohatou dřevní skladbu a je esteticky velmi dobře uspořádán. V roce 1930 koupil zámek s parkem od Rafinerie cukru Dr. Arnošt Janotta (generální ředitel cukrovarů a rafinerií) a velkým nákladem jej přestavěl. Za druhé světové války sloužil zámek vojenským účelům. Na podzim 1945 se stal majetkem dobročinného ústavu Ludmila z Ostravy a sloužil jako sirotčinec, starobinec, šicí škola a dívčí letní zotavovna. Vedly je školské sestry de Notre Dame. V roce 1950 v něm byl umístěn Charitní domov sester, které byly násilně vyvezeny ze svých domovů v Horaždovicích v Čechách. Školské setry jsou v zámku i dosud. V červnu 2006 mají být přestěhovány do Prahy a Kardašovy Řečice. Důvodem odchodu je nedostatek finančních prostředků na zajištění chodu zámku. Co bude se zámkem dále je nejasné.

Kromě zámku Štemplovci vévodí Hůrka. Ta je kopcem sopečného původu. Je to nejvyšší místo střediskové obce Holasovice - 355m. V pohanských dobách tam prý bývalo obětiště pohanským bohům. Hůrka je výjimečná tím, že je to poutní místo zasvěcené sv. Janu Nepomuckému. Na vrcholu Hůrky byla kolem roku 1800 postavena dřevěná kaplička.  K příčinám vzniku kapličky se dochovalo v lidové tradici několik pověstí. Podle jedné prý kůň šlechtice vykopl  na Hůrce ze země mešní kalich, který tam zakopal nějaký lupič, a to považoval za znamení, aby postavil kapli. Podle jiné slíbil postavit kapli šlechtic, kterého vlekl za třmen splašený kůň a podle další šlechtická dáma, která byla při procházce na Hůrce přepadena. Dřevěná kaplička vadila těžbě kamení, proto byla v roce 1898 zbořena a postavena nová, zděná, na místě, kde je dodnes. K Hůrce vede alej. Ta je starší než kaple. Historik Ens píše o staré důstojné lipové aleji, která vedla ze zámku. Průvod na Hůrku se začal konat už velmi dávno, pravděpodobně hned po vystavění kapličky. Procesí vycházelo od kostela v Neplachovicích, na Hůrce se sloužila mše. Kamenec a Štemplovec měl v ten den (16. května) „karmaš“. V dávnějších dobách se v ten den odpoledne zase normálně pracovalo. V roce 2004 byla pouť na Hůrku obnovena /za socialismu se nekonala/. Procesí vychází od kaple ve Štemplovci. Asi uprostřed Štemplovce stojí kaple. Při opravě její střechy v roce 1994 byla otevřena koule na její věži a na listině v ní uložené, datované 22. března 1926, je vysvětlení, že 8. června 1925 byla provedena změna názvu Štremplovec na Štemplovec. Pod kaplí byl dosti velký, udržovaný rybník. Sloužil jako nádrž vody pro pohon mlýna, který byl pod ním. Říkalo se mu mlýnek. Rybník napájela mlýnská strouha vodou z Herličky až odněkud  od Jamnického lesa. Nyní patří rybník obci. Je  asi z poloviny  zasypán. Nedávno jej nechal opravit nynější nájemce František Horák, který bydlí v nemovitosti nad rybníkem. Chová v něm kapry. V kopci nad kaplí je pomník sv. Floriánka a sv. Jana Nepomuckého.

V roce 1834 měl Štemplovec 214 obyvatel a 28 domů, v r. 1890 186 obyvatel, v r. 1900 178, v r. 1910 177 a v r. 1930 163. Nyní žije ve Štemplovci 94 občanů. Do roku 1920 měl Štemplovec společný obecní úřad a starostu  s Kamencem. Od roku 1920 do 1938 byl samostatnou obcí. Po osvobození byl samostatný do r. 1960. Poté se spojil s Kamencem. V roce 1964 se Štemplovec stal součástí integrované obce Holasovice, jejíž součástí je dodnes (v roce 1990 z ní vystoupily Neplachovice, Neplachovice – Zadky a Tábor).