Holasovice

Obec Holasovice leží v okrese Opava. Má 1390 obyvatel a katastrální území obce má rozlohu 1623 ha. Části obce jsou Holasovice, Kamenec, Loděnice a Štemplovec. Ve vzdálenosti 10 km jihovýchodně leží statutární město Opava, 13 km severozápadně město Krnov.

V roce 2010 se vesnice Holasovice dožila 855 let svého trvání a Loděnice 730 let.

Holasovští to mají ve společné obci nejblíže do Loděnice. A tyto vesnice mají i podobný osud národnostní. Na rozdíl od Kamence a Štemplovce byly vystaveny velkému germanizačnímu tlaku. Loděnici už mnozí dokonce řadili k obcím jako Úblo, Brumovice nebo Skrochovice, tedy k obcím poněmčeným. Obě spojuje i potůček Lipina. Ale historicky se liší tím, že Holasovice měly od Bílé hory jednoho feudálního pána, zatímco v Loděnici se jich vystřídala celá řada.

Holasovice jsou nepochybně starší než Opava. Pro datování Holasovic se vychází z Buly papeže Hadriána IV. z 23. dubna 1155. Tato listina uvádí v popisu obvodu vratislavského biskupství „Gradice golensicezke“ a historikové se shodují, že tím jsou označeny dnešní Holasovice. Dříve se soudilo, že Holasovice se svým hradiskem byly centrem kmene Holasiců. To dosavadní archeologické nálezy nepotvrzují, ale historikové připouštějí, že zde Holasici byli a Holasovice pokládají za významnou osadu holasické provincie. Svědčí o tom i odkryté základy zděného kostela z poloviny 12. století v zahradě u Javorníků, pod nimiž se nacházejí starší základy dřevěné. V té době se mluvilo o kraji holasovském. Svůj centrální význam Holasovice ztrácejí poté, když Opava získala v r. 1224 městská práva. Od té doby se kraj označuje jako Opavský. Až do Bílé hory patřily Holasovice různým šlechtickým majitelům, v r. 1622 je získali Lichtenštejnové a ti je drželi až do pozemkové reformy ( 1923 – 1926 ). Po válce třicetileté byly Holasovice zcela pusté ( 1648 ). V první pruské válce prohrála Marie Terezie Horní Slezsko. Mírem vratislavským ( 1742 ) byla vytyčena hranice kolem Holasovic na řece Opavě, takže více než polovina holasovského katastru zůstala na německé straně. Teprve v r. 1959 byla hranice po dohodě s Polskem vyrovnána s hranicí katastru. Díky pozemkové reformě si zemědělci mohli přikoupit kousek pole a jiní stavební místa, takže se Holasovice za první republiky rozrostly. Zbytkový velkostatek odkoupil Ludvík Havlíček. Poprvé mu jej zabavili němečtí okupanti, podruhé komunistický režim. Historik Faustin Ens uvádí ve své knize Das Oppaland, že kolem roku 1830 měly Holasovice 585 obyvatel. O sto let později to bylo 886 obyvatel, v r. 1991 – 605 , v r. 2001 – 649 a v říjnu 2009  691 obyvatel. Podle Ense se na počátku 19. století v Holasovicích  chovalo 74 koní, 280 krav a 894 ovcí. O sto let později to bylo 82 koní, 449 kusů skotu. Ovce žádné. Po ovcích zůstaly jen staré názvy : Ovčirský mostek. Za ovčarňum, ovčiř Karnovsky, ranhojič. V Holasovicích byly dva mlýny. Zadní mlýn přestal mlít v r. 1939, když povodeň strhla splav. Mlýn ve vesnici na „Závodí“ mele dodnes (na proud ze sítě).